„Věrohodný“ model EMI není hezký excel. Je to dohledatelný příběh, kde se objemy → zůstatky → výnosy → náklady → kapitál/vlastní zdroje → likvidita a safeguarding (ochrana klientských prostředků) navzájem sedí, a kde negativní scénáře nezmizí kouzlem.
Dohledové orgány napříč EU dlouhodobě ukazují na jeden hlavní důvod zpoždění při povolování: kvalitu žádosti a rychlost, jakou žadatel doplňuje mezery. Business plán a finanční projekce jsou přitom velká část toho problému. Nedávná dohledová práce na úrovni EU dál upozorňuje na rozdíly v tom, jak se žádosti posuzují, ale zároveň opakuje stejné praktické poselství: governance, finanční projekce, safeguarding a provozní připravenost jsou oblasti, kde slabé podklady proces zpomalují.
Reality check pro ČR (ČNB): proč je to téma praktické, ne jen „EU teorie“
V České republice je příslušným orgánem pro povolení EMI Česká národní banka (Česká národní banka – ČNB). ČNB zveřejňuje licenční/schvalovací rámec a formuláře pro poskytovatele platebních služeb a instituce elektronických peněz podle zákona o platebním styku (zákon č. 370/2017 Sb.), přičemž detailní požadavky upravují prováděcí vyhlášky a přílohy. Žádosti se podávají elektronicky (datová schránka) a ČNB výslovně doporučuje používat její formuláře a strukturu příloh.
Právě tady je „dohledatelný model“ klíčový: model není izolované finanční cvičení, ale zásadní přílohový výstup, který se musí shodovat s vaším safeguarding konceptem, operating modelem, outsourcingem, governance a řízením rizik.
Níže je praktická metoda, kterou můžete opakovaně použít.
1) Co musí váš 3letý EMI model prokázat
Model má bez mlžení odpovědět na:
- Umíte fungovat bezpečně při startu i při škálování? (lidé, kontroly, ICT odolnost, dohled nad outsourcingem)
- Plníte požadavky na vlastní zdroje (own funds) průběžně? (minimální kapitál + 2 % průměrných nesplacených e-money, plus „hybrid“ doplňky, pokud se vás týkají)
- Je likvidita realistická? (cash runway, settlement timing, refundy/chargebacky, safeguarding mechanika)
- Kdy dosáhnete break-even a za jakých předpokladů?
- Jak špatně vypadá downside? (stresové scénáře + management actions)
Český úhel pohledu: ČNB očekává v podání vnitřní konzistenci napříč přílohami a texty. „Finanční model“ nesmí odporovat money-flow diagramu, safeguarding metodě ani outsourcing plánu, protože licenční proces je postavený na sadě provázaných dokumentů a příloh. (cnb.cz)
2) Začněte stromem driverů (ne P&L)
Postavte model z provozních driverů a nechte výkazy „naplnit se“ až z nich.
Drivery akvizice a aktivity
- Noví uživatelé / měsíc, activation rate, churn
- KYC pass rate a míra reworku
- Aktivní uživatelé, transakce na aktivního, průměrná velikost transakce
- Produktový mix: používání walletu, penetrace karet, FX penetrace, penetrace payoutů
Platby a zůstatky (jádro EMI)
- Nesplacený zůstatek e-money (denní / průměrný měsíční)
- Inflow z top-up/fundingu, outflow ze spendů, outflow z payoutů
- Timing refundů, reversals, chargebacků
- Sezónnost a koncentrace (top zákazníci)
Proč to je zásadní: own funds u EMI zahrnují minimální počáteční kapitál (350 tis. EUR) a alespoň 2 % průměrného nesplaceného e-money. Pokud nemodelujete zůstatky správně, váš kapitálový příběh není posouditelný.
Poznámka k praxi v ČR: když ukazujete zůstatky, propojte je se safeguarding mechanikou a kadencí reconciliací. Přístup ČNB je „annex-driven“: čeká nejen čísla, ale i popis, jak provoz (oddělení/safeguarding, reconciliace, reporting) ta čísla podpírá.
3) Výnosy: modelujte „net of reality“
Wallet výnosy (často tenké)
- Měsíční tarify, account fees, premium funkce
- Business plány (uživatelé/seats, API access, payout balíčky)
Karty (EU omezení)
Interchange u spotřebitelů je omezen (běžně citované stropy: 0,2 % debit / 0,3 % credit). Modelujte:
- Interchange (netto pro vás) po podílech scheme/processor/program manager
- Subscription tier navázané na karty (často skutečný margin)
- ATM/cash poplatky (pokud je používáte)
FX výnosy (často motor marže)
- FX markup minus náklady na likviditu a FX leakage při refundech
- Oddělte weekday vs weekend/after-hours pricing, pokud to používáte
Payout výnosy
- Poplatek za převod dle railu (SEPA / instant / SWIFT) + poplatky za reject/return handling, kde relevantní
Tip pro věrohodnost: stavte výnos jako čistou marži, ne „headline fee“. Pokud účtujete 60 bps a all-in platíte 35 bps, v modelu má být 25 bps.
Realita regulátora (CZ/EU): dohled často rozstřílí optimistické take rates a ignoruje „marketingové“ hrubé poplatky, když nevidí ekonomiku processor/program manageru podloženou smlouvami nebo term sheety. Proto je evidence pack (sekce 9) povinnost, ne dekorace.
4) Náklady: správně oddělte fixní vs variabilní
Variabilní náklady (rostou s objemy)
- Card processing/scheme fees, tokenizace, autorizační poplatky
- Payout rail fees
- KYC checks (na onboarding + periodický refresh)
- AML monitoring cost na aktivního (alerty → šetření)
- Fraud losses + chargeback fees + disputes ops (expected loss rate)
Semi-fixní náklady (skokové funkce)
- Compliance, MLRO, risk, interní kontroly
- Finance, safeguarding operace, reconciliace
- Support (tickety nerostou lineárně, hlavně s kartami/chargebacky)
- Vendor base fees (core ledger, card processor, screening nástroje)
„Realita 2026“: ICT resilience
DORA platí od 17. ledna 2025 a do roku 2026 mnoho EMI bere „DORA-style“ ICT risk a dohled nad třetími stranami jako baseline náklad.
Poznámka k praxi v ČR: když rozpočtujete ICT resilience, propojte to s outsourcing oversight a third-party governance. To jsou „hot zones“ v licenčním review napříč EU a ČNB ve svých materiálech žadatele explicitně odkazuje na širší EU guideline framework.
5) Own funds & kapitál: udělejte z toho samostatný harmonogram
Přidejte samostatný Own Funds Schedule, který se napájí ze zůstatků a objemů:
- Minimální počáteční kapitál: 350 000 EUR
- Own funds pro vydávání e-money: ≥ 2 % průměrného nesplaceného e-money (Directive 2009/110/EC, Method D)
- Pokud jste „hybrid“ (platební služby ne navázané na issuance), zahrňte i další metody (logika A/B/C) a ukažte kombinovaný požadavek (běžná dohledová praxe v logice EMD/PSD)
Co ukázat: měsíčně required own funds vs available own funds, plus management buffer (např. 20–30 %).
Česká specifická srozumitelnost: harmonogram own funds se má dát dohledat do balíčku pro podání podle zákona o platebním styku (formuláře + přílohy). Proces ČNB stojí na strukturovaných přílohách a cross-reference. Kapitál, který nejde vystopovat k zůstatkům a nabízeným službám, vyvolá otázky.
6) Burn rate & runway: definujte to jako investor i regulátor
Vytvořte Cash Waterfall (měsíčně):
Ending cash = Beginning cash + net operating cashflow ± timing working capital − capex − one-off licensing costs
Sledujte 3 metriky:
- Gross burn (provozní náklady − provozní výnosy)
- Net burn (cash outflow po zohlednění inkasovaných výnosů)
- Runway (měsíce) = cash / net burn
Přidejte i minimum cash threshold navázaný na provozní bezpečnost (např. 6 měsíců fixních nákladů + očekávané tail losses).
Realita licencování (CZ/EU): regulátor řeší méně „valuation story“ a více kontinuitu provozu. Tj. že neskončíte podfinancovaní ve chvíli, kdy držíte klientské prostředky a provozujete safeguarding.
7) Break-even: měřte dvěma způsoby (jinak si nalžete)
A) Účetní break-even (EBITDA ≥ 0)
Dobré pro board reporting.
B) Contribution break-even (unit economics)
Break-even active users = Fixed cost / Contribution margin per active user
Contribution margin per active user postavte z:
- netto interchange margin + netto FX margin + netto payout margin + subscription fees
minus - variabilní processing + fraud loss + KYC/AML + variabilní support
Tady uvidíte, jestli „subsidujete růst“.
Licenční úhel: contribution break-even není jen startup KPI. Když je postavený správně, podpírá i narativ „realistického business plánu“ pod dohledovou optikou.
8) Stresové scénáře, které dohled skutečně respektuje (minimum)
V praxi dohled často chce jednoduchý resilience check business plánu pomocí revenue shocku (např. −40 % a −60 %). Důležité je, aby to nebyl jen „haircut tržeb“, ale scénář vysvětlitelný přes drivery (objemy, marže, mix) a aby měl jasné výstupy na likviditu, own funds a safeguarding operace.
Níže je minimum, které se dá snadno zabudovat.
Stress A: Tržby −40 %
Co se mění (navázané na drivery):
- nižší objemy / méně aktivních uživatelů (volume shock) a/nebo
- slabší čistá marže (komprese FX/interchange, slevování) a/nebo
- horší produktový mix (méně FX/karet, více nízkomaržových toků)
Co ukázat jako výsledky:
- posun break-even (EBITDA i contribution)
- dopad na burn rate a runway (cash waterfall)
- dopad na own funds requirement a headroom (required vs available + buffer)
- dopad na safeguarding: settlement timing, refundy, chargebacky, workload reconciliací/ops
Management actions (explicitně):
- hiring/marketing freeze, odklad non-critical launchů, škrtání discretionary spendu
- repricing plánů/tierů a fokus na vyšší marži
- pokud relevantní, dokumentovaná podpora akcionářů/committed funding (jen když to umíte doložit)
Stress B: Tržby −60 %
„Severe but plausible“: kontrola, že business neznebezpeční provoz ani při velkém odchýlení od plánu.
Co se mění:
- hlubší propad objemů a/nebo silnější komprese marže
- vyšší churn / nižší aktivace
- větší tlak na cenu a nižší take rate
Co ukázat:
- runway v měsících a zda překročíte minimum cash threshold
- schopnost držet own funds nad požadavkem měsíčně (včetně bufferu)
- robustnost safeguarding při horším settlement timing a refund dynamice
- provozní schopnost: zda kontrolní prostředí drží (reconciliace, monitoring, reporting)
Management actions:
- snížení burn do „survival mode“: rebasing rozpočtu, pauza non-core
- repricing, zavedení fair-use limitů
- renegociace vendor smluv / přesun nákladů z fixních na variabilní, kde to jde
Stress C: Provozní EMI stres: spike fraud/chargebacků + pomalejší refund/settlement
Vedle revenue shocků dohled typicky čeká odraz EMI operational risk: ztrátové/spike scénáře a zhoršení „money timing“.
Co se mění:
- vyšší fraud loss rate a chargeback/dispute fees
- větší workload disputes → tlak na ops/support/compliance
- horší settlement timing a refund delays → cash tlak a zátěž safeguarding ops
Co ukázat:
- dopad na cash waterfall a potřebu dodatečné likvidity
- dopad na safeguarding workload a kadenci/objemy reconciliací
- dopad na own funds headroom (pokud se mění průměrné zůstatky/objemy)
Management actions:
- zpřísnit risk policies, omezit high-risk segmenty, step-up verifikace
- posílit monitoring/controls a partner SLA
- přehodnotit limity a pravidla sporů/refundů
Minimum výstupů pro každý stres (konzistentní reporting)
Pro každý scénář (A/B/C) ukažte minimálně:
- Runway impact: měsíce cash pod stresem, před a po management actions
- Own funds headroom: required vs available own funds měsíčně + buffer
- Safeguarding impact: efekty settlement/refund timing, ticket volumes, reconciliace, returns/chargebacky
9) Jednoduchý „evidence pack“, který dělá model věrohodným
Přiložte (nebo mějte připravené) dokumenty, které dělají předpoklady reálné:
- Pricing sheets a návrhy smluv (procesory, programme manager, KYC/screening vendory)
- Headcount plán s ownership rolí (compliance, safeguarding, ICT risk)
- Money-flow diagramy a kadence reconciliací
- Politiky/procesy, které dokazují, že umíte fungovat v regulovaném standardu (EBA autorizační guideline jsou referenční bod, na který se mnoho NCA opírá)
ČR (ČNB) add-on: formát podání a „disciplína příloh“
Protože proces ČNB stojí na formulářích a povinných přílohách podle českého práva (zákon o platebním styku + prováděcí vyhlášky), berte evidence pack jako „ready-to-file“ materiál, ne jako volitelné pozadí. Veřejné guidance ČNB zdůrazňuje použití jejích formulářů a že relevantní požadavky sedí v rámci zákona/vyhlášek. Podání je elektronické.
Prakticky: každé klíčové číslo podložte dokumentem (draft smlouvy, pricing, vendor nabídky) a hlídejte, aby výstupy modelu seděly se safeguarding flows a provozními postupy popsanými jinde v žádosti.
10) Sledujte regulatorní horizont (nepřepalte „stabilitu“)
EU navrhla revize PSD2 (PSD3 + PSR), které by zahrnuly i služby elektronických peněz (dříve rozdělené mezi PSD2 a EMD2). To může ovlivnit střednědobé plánovací předpoklady, hlavně v oblasti dohledu a harmonizace.
Pomůžeme vám postavit regulator-ready finanční model EMI
Pokud připravujete žádost o EMI licenci v České republice, AMS Europe vám pomůže postavit dohledatelný 3letý finanční model sladěný s „annex“ očekáváními ČNB a dohledovou logikou EU: drivery → zůstatky → výnosy/náklady → harmonogram own funds → likvidita a safeguarding mechanika → stresové scénáře a management actions. Zároveň pomáháme zabalit podpůrný evidence pack (pricing ekonomika, vendor předpoklady, headcount plán, money-flow diagramy a kadence reconciliací), aby byl model obhajitelný při Q&A s regulátorem.
ZÍSKEJTE ČNB-READY GAP CHECK A JASNÝ SEZNAM OPRAV
SPUSTIT EMI PRE-CHECK
FAQ
Jaké jsou nejčastější důvody, proč ČNB finanční model EMI zpochybní?
Nejčastější problém je nekonzistence napříč balíčkem žádosti. Finanční model často nesedí s money-flow diagramem, safeguarding přístupem, vendor ekonomikou (procesory, programme manager, KYC/AML nástroje) nebo provozním plánem. Pro ČNB to vypadá jako roztříštěné podání, kde si dokumenty odporují, což typicky spouští doplňující otázky a zpoždění. Řešení je „dohledatelný“ model: klíčová čísla podložte dokumenty (draft smlouvy, ceníky, vendor nabídky) a jasně je propojte s provozem a kontrolami.
Očekává dohled u EMI jen P&L forecast, nebo širší finanční balík?
U EMI autorizace jsou projekce obvykle víc než jen P&L. Dohled typicky čeká provázanou sadu harmonogramů: forecast zůstatků e-money, výpočty own funds, projekce likvidity a cash runway, plus provozní pohled na safeguarding (včetně settlement timing, refundů, sporů a workloadu reconciliací). Pokud pošlete jen P&L bez logiky zůstatků a safeguarding mechaniky, regulator těžko posoudí odolnost a provozní bezpečnost.
Jak obhájit výnosové předpoklady v EMI business plánu, aby je regulátor neodmávnul jako nereálné?
EU i český dohled zpravidla věří doložené unit economics, ne marketingovým „headline fees“. Praktický přístup: modelujte výnos jako čistou marži a ukažte skutečný cost stack za jednotlivými streamy (karty, FX, payouty), ideálně podložený term sheety od procesorů/programme manageru a vendor nabídky. Čím víc je ekonomika „evidence-based“ (kontrakty, pricing sheets, doložené fee), tím menší je riziko, že projekce budou působit přehnaně optimisticky.
Jaké stres testy jsou pro EMI licensing v Evropě „akceptovatelné“ a proč dva levely poklesu tržeb?
Regulator-friendly minimum často zahrnuje dvě úrovně revenue shocku (např. tržby −40 % a tržby −60 %). Nejde o konkrétní procento, ale o to, co pod stresem prokážete: (1) dopad na cash runway, (2) odolnost own funds headroom, (3) stabilitu safeguarding operací (settlement timing, refundy, chargebacky, reconciliace). Dvě úrovně ukážou, že business zůstává bezpečný jak v „špatném roce“, tak v severe-but-plausible scénáři, a že máte jasné management actions.
Jak dlouho obvykle trvá postavit finanční model EMI pro českou žádost a co k tomu potřebujete?
Záleží, jestli máte připravené klíčové vstupy: pricing a fee logiku, očekávané objemy a product mix, draft dohody s hlavními providery (banking/IBAN, karty, FX likvidita, payouty, KYC/AML), a základní safeguarding a operations popis. Když jsou tyto vstupy hotové včas, model jde postavit výrazně rychleji a bude věrohodnější, protože stojí na dokumentech, ne na přáních. Prakticky je nejefektivnější stavět model současně s evidence packem a logikou příloh, aby se snížil počet Q&A cyklů s ČNB a zlepšila kvalita žádosti.
