Daně firem v České republice nejsou jen otázkou jedné 21% sazby. Zdanění s.r.o. se skládá z daně z příjmů, DPH, odvodů ze mzdy a případně také srážkové daně při rozdělení zisku. Majitel proto potřebuje vědět nejen to, jaká je sazba daně z příjmů v roce 2026, ale také kdy vzniká povinnost podat přiznání, zaplatit zálohu, registrovat se k DPH nebo odvést daň z dividend.
Tento přehled ukazuje hlavní sazby, termíny a limity platné v roce 2026 a na třech modelových společnostech vysvětluje, kolik může česká s.r.o. skutečně odvést.
Účetní a daňové služby pro společnosti v České republice
AMS Europe zajišťuje účetnictví, daň z příjmů, DPH, mzdy i zákonná podání českých společností. Sledujeme termíny, připravujeme výkazy a komunikujeme s Finanční správou, ČSSZ a zdravotními pojišťovnami.
Daně firem v Česku: všechny sazby 2026 v jedné tabulce
Všechny částky jsou uvedeny v Kč.
| Daň nebo odvod | Sazba v roce 2026 | Kdo náklad nese |
|---|---|---|
| Daň z příjmů právnických osob | 21 % | Společnost z daňového základu |
| Daň pro vybrané investiční fondy | 5 % | Kvalifikovaný investiční fond |
| Sazba pro vybraná aktiva penzijních fondů | 0 % | Příslušný penzijní fond |
| DPH – základní sazba | 21 % | Zákazník; společnost daň vybere a odvede |
| DPH – snížená sazba | 12 % | Zákazník; společnost daň vybere a odvede |
| Srážková daň z dividend | 15 % | Společnost ji srazí před výplatou |
| Srážková daň ve vybraných případech | 35 % | Společnost ji srazí před výplatou |
| Sociální pojištění – zaměstnavatel | 24,8 % | Společnost nad rámec hrubé mzdy |
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel | 9 % | Společnost nad rámec hrubé mzdy |
| Daň z příjmů zaměstnance | 15 % / 23 % | Zaměstnanec prostřednictvím mzdy |
U běžné výplaty dividendy české fyzické osobě se ze 100 Kč zisku před zdaněním stane 67,15 Kč:
100 Kč − 21 % daň z příjmů = 79 Kč
79 Kč − 15 % srážková daň = 67,15 Kč
Celková efektivní zátěž dosahuje 32,85 %. Nerozdělený zisk podléhá pouze dani z příjmů; druhá vrstva zdanění obvykle vzniká až při rozdělení zisku.
Smlouva o zamezení dvojího zdanění může sazbu snížit. Osvobození mateřských společností může srážkovou daň odstranit úplně, pokud společnost splní všechny zákonné podmínky.
Daň z příjmů právnických osob: 21% sazba a daňový základ
Standardní sazba daně z příjmů právnických osob činí 21 % a vztahuje se i na běžnou českou s.r.o. Společnost ji ale nepočítá přímo z obratu. Vychází z účetního výsledku hospodaření a upravuje jej pro daňové účely.
Daňově neuznatelné náklady základ zvyšují, zatímco odpočty, daňové odpisy a další zákonné položky jej mohou snížit. Mezi běžné daňově uznatelné náklady mohou podle okolností patřit například nájemné, mzdy, zákonné odvody zaměstnavatele, účetní a právní služby, software, licence, materiál nebo odpisy majetku.
Ne každý účetní náklad však automaticky snižuje daň z příjmů. Reprezentace, sankce uložené orgánem veřejné moci, nedostatečně doložené výdaje nebo některé zaměstnanecké benefity se mohou do základu vracet. Zvláštní pozornost vyžadují rezervy, opravné položky, transakce mezi spojenými osobami a přeshraniční náklady.
Daňová ztráta
Daňovou ztrátu lze zpravidla uplatnit během následujících pěti zdaňovacích období. Za splnění podmínek ji lze použít také zpětně za dvě předchozí období, nejvýše do částky 30 mil. Kč.
Termíny daňového přiznání společnosti
Základní lhůta pro podání přiznání činí tři měsíce po skončení zdaňovacího období.
Lhůta se prodlužuje:
- na čtyři měsíce, pokud společnost nepodala přiznání v základní lhůtě a následně jej podá elektronicky;
- na šest měsíců, pokud má zákonnou povinnost auditu;
- na šest měsíců, pokud přiznání po uplynutí základní lhůty podá registrovaný daňový poradce.
Daň bývá splatná ve stejný den jako přiznání. Připadne-li termín na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den. Společnosti s datovou schránkou komunikují se správcem daně elektronicky.
AMS Europe připravuje roční daňové přiznání a účetní závěrku včetně podkladů pro sbírku listin.
Zálohy na daň z příjmů
Výši záloh neurčuje odhad aktuálního zisku, ale poslední známá daňová povinnost.
| Poslední známá daň | Povinnost platit zálohy |
|---|---|
| Do 30 000 | Bez záloh |
| Nad 30 000 do 150 000 | Dvě zálohy po 40 % |
| Nad 150 000 | Čtyři čtvrtletní zálohy po 25 % |
Společnost s kalendářním rokem obvykle hradí pololetní zálohy 15. června a 15. prosince. Čtvrtletní zálohy připadají na 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.
Správce daně nemusí posílat samostatnou připomínku. Jakmile společnost dokončí roční přiznání, měla by nové zálohy ihned zařadit do daňového kalendáře.
DPH v České republice: sazby a registrace k DPH
Základní sazba DPH činí 21 %, snížená sazba 12 %. Od roku 2025 se obrat pro registraci posuzuje za kalendářní rok, nikoli za klouzavých dvanáct měsíců.
Platí dva limity:
- po překročení 2 000 000 Kč se společnost zpravidla stane plátcem DPH od 1. ledna následujícího roku;
- po překročení 2 536 500 Kč se zpravidla stane plátcem následující den.
Přihlášku musí společnost obvykle podat do 10 pracovních dnů. Limit pro registraci k DPH je proto nutné sledovat průběžně, ne až při uzavření účetnictví.
Přiznání k DPH a kontrolní hlášení
Nový plátce obvykle začíná s měsíčním zdaňovacím obdobím. Při splnění podmínek může později přejít na čtvrtletní období, právnická osoba však zpravidla podává kontrolní hlášení každý měsíc.
Přiznání, kontrolní hlášení i platba jsou obvykle splatné do 25 dnů po skončení období. Pravidelná outsourcovaná správa účetnictví a DPH pomáhá zachytit limity a termíny dříve, než vznikne sankce.
Je DPH nákladem společnosti?
U plně zdanitelné činnosti s plným nárokem na odpočet bývá DPH ekonomicky neutrální. Společnost vybere daň od zákazníka a odečte způsobilou daň na vstupu.
Přesto může DPH přinášet administrativu, tlak na cash flow, neodpočitatelnou část daně nebo riziko opravných podání. Přesnější je proto říci, že DPH obvykle nesnižuje marži společnosti s plným nárokem na odpočet, nikoli že nikdy nemůže být nákladem.
Srážková daň z dividend a zdanění rozděleného zisku
Při výplatě podílu na zisku česká společnost standardně sráží 15 %. U české fyzické osoby tím zpravidla splní českou daňovou povinnost z dividendy.
Přeshraniční výplata může mít odlišný režim. Smlouva o zamezení dvojího zdanění může sazbu snížit, zatímco ve vybraných případech bez odpovídající smlouvy nebo výměny informací může vzniknout 35% sazba. Osvobození mateřských společností může zdanění dividend odstranit, pokud kvalifikovaná mateřská společnost drží alespoň 10% podíl po požadovanou dobu a splní další podmínky.
Daňová rezidence příjemce může přinést další oznamovací nebo daňovou povinnost mimo Česko. Česká výjimka sama o sobě neznamená, že je příjem bez daně také v zahraničí. U významné distribuce je vhodné využít odborné daňové poradenství ještě před rozhodnutím o výplatě.
Mzda, nebo dividenda?
Mzda je pro společnost zpravidla daňově uznatelným nákladem, podléhá dani i pojistnému a může zakládat účast v systému sociálního zabezpečení. Umožňuje také pravidelnou odměnu bez ohledu na to, zda je k dispozici rozdělitelný zisk.
Dividenda se vyplácí pouze z rozdělitelných zisků po zdanění. Pro společnost není nákladem a obvykle nepodléhá českému sociálnímu ani zdravotnímu pojištění. Výplata je možná až po splnění účetních a korporačních podmínek.
Optimální poměr závisí na daňové rezidenci majitele, jeho pojistné situaci, potřebě pravidelného příjmu a výsledcích společnosti.
Mzdové odvody a skutečná cena zaměstnance
Zaměstnavatel k hrubé mzdě standardně připočítává 33,8 %:
- 24,8 % na sociální pojištění;
- 9 % na zdravotní pojištění.
Zaměstnanec odvádí 7,1 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění. Daň z příjmů činí 15 %, přičemž 23% sazba se uplatní na část měsíčního základu nad 146 901 Kč.
V roce 2026 činí minimální mzda 22 400 Kč. Hrubá mzda 50 000 Kč stojí zaměstnavatele 66 900 Kč a zaměstnanci zůstane přibližně 39 270 Kč při uplatnění základní slevy a bez dalších individuálních úprav.
Podrobný rozpad podle výše mzdy, JMHZ i nové registrace přes ČSSZ najdete v analýze nákladů na zaměstnance v Česku v roce 2026. Mzdovou agendu lze řešit také prostřednictvím našich mzdových a personálních služeb.
Tři scénáře: kolik může s.r.o. skutečně zaplatit
Samotné sazby neukazují, kolik peněz z firmy skutečně odejde. Následující modely shrnují zdanění s.r.o., odvody zaměstnavatele a srážkovou daň z dividend. Předpokládají, že účetní zisk odpovídá daňovému základu, celý zisk po zdanění se vyplatí jednomu českému fyzickému společníkovi a neuplatní se žádná zvláštní úleva.
| Všechny částky v Kč | A – Mikro s.r.o. | B – Plátce DPH, 2 zaměstnanci | C – Rostoucí firma, 5 zaměstnanců |
|---|---|---|---|
| Roční tržby | 1 200 000 | 5 000 000 | 15 000 000 |
| Náklady bez mezd | 300 000 | 1 000 000 | 5 000 000 |
| Mzdové náklady včetně odvodů | — | 1 605 600 | 4 816 800 |
| Z toho odvody zaměstnavatele | — | 405 600 | 1 216 800 |
| Zisk před zdaněním | 900 000 | 2 394 400 | 5 183 200 |
| Daň z příjmů 21 % | 189 000 | 502 824 | 1 088 472 |
| Zisk po zdanění | 711 000 | 1 891 576 | 4 094 728 |
| Srážková daň 15 % | 106 650 | 283 736 | 614 209 |
| Částka pro majitele | 604 350 | 1 607 840 | 3 480 519 |
| Celkem zobrazené daně a odvody | 295 650 | 1 192 160 | 2 919 481 |
Scénář A zůstává pod oběma limity povinné registrace k DPH a nemá zaměstnance. Pravidelná agenda zahrnuje účetnictví, závěrku, přiznání a uložení dokumentů do sbírky listin.
Scénář B přidává DPH, měsíční kontrolní hlášení a mzdy. Sazby zůstávají stejné, ale počet podání a platebních termínů roste.
Scénář C znamená vyšší mzdovou agendu, čtvrtletní zálohy a větší tlak na vnitřní kontrolu dokladů a reporting.
Efektivní zatížení standardní dividendy české fyzické osobě zůstává ve všech scénářích 32,85 %. S velikostí firmy obvykle neroste samotná sazba, ale množství povinností a riziko procesní chyby.
Modely jsou pouze orientační. Skutečný daňový základ se může lišit od účetního zisku, DPH není považována za tržbu ani náklad a výsledek ovlivní uznatelnost nákladů, rezidence, osvobození a načasování distribuce.
Co se mění v roce 2026
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, JMHZ, vstoupilo v účinnost od roku 2026 a během roku přechází do plného provozu. Zaměstnavatelé musí přizpůsobit mzdový software, oprávnění, údaje o zaměstnancích i interní uzávěrky.
Od 1. dubna se zaměstnavatelé registrují výhradně přes ČSSZ a identifikátor OIČ nahrazuje rodná čísla v zaměstnavatelském reportingu. JMHZ sjednocuje řadu hlášení, nenahrazuje však komunikaci ani platby zdravotním pojišťovnám.
Pro rok 2026 je důležité také správně posoudit zaměstnanecké akcie a opce, limit 40 mil. Kč, kryptoaktiva, hranici povinného auditu a zvýšení vybraného limitu z 30 000 na 50 000 Kč u rezerv.
Pět chyb, které firmám zbytečně berou peníze
1. Záměna IČO a DIČ
IČO identifikuje společnost od jejího vzniku. DIČ je daňovým identifikátorem a po registraci k DPH nese prefix CZ. Použití nesprávného čísla na faktuře nebo vystupování jako plátce před potvrzením registrace vede k opravám a zbytečné administrativě.
2. Pozdní registrace k DPH
Desetidenní lhůta se váže k okamžiku, kdy povinnost vznikla. Pozdní přihláška neodstraňuje DPH z plnění, která už měla být zdaněna. Firma pak může odvést daň, kterou zákazníkovi vůbec nevyúčtovala.
3. Nezaplacené zálohy
Společnost, která v prvním roce zálohy nehradila, je může začít platit poté, co poslední známá daň překročí 30 000 Kč. Povinnost vzniká ze zákona, nikoli až doručením připomínky.
4. Představa, že nulová činnost znamená nulové podání
Spící s.r.o. obvykle nadále vede účetnictví, připravuje účetní závěrku a ukládá příslušné dokumenty do sbírky listin. Povinnost podat přiznání je nutné posoudit podle konkrétní situace, nikoli jen podle absence tržeb.
5. DPH jako „vždy neutrální” nebo „vždy náklad”
Rozhoduje povaha plnění a nárok na odpočet. Chybný předpoklad může vést ke špatné cenotvorbě, investičnímu rozhodnutí nebo neuznání části daně na vstupu.
Jak pomůže AMS Europe
U daní firem v České republice často nejde o složitý výpočet, ale o správně nastavený proces. Sazby jsou známé, peníze se však ztrácejí tehdy, když firma přehlédne limit, zaúčtuje doklad nesprávně nebo nechá zálohu po splatnosti.
Náš tým pokrývá celý český compliance cyklus s.r.o.:
- průběžné vedení účetnictví;
- přiznání k DPH a kontrolní hlášení;
- mzdy a hlášení zaměstnavatele;
- sledování záloh na daň z příjmů;
- roční daňové přiznání;
- účetní závěrku;
- uložení dokumentů do sbírky listin;
- komunikaci s Finanční správou, ČSSZ a zdravotními pojišťovnami.
Když rozhodnutí přináší skutečné daňové důsledky – například načasování dividendy, volbu mezi mzdou a podílem na zisku nebo posouzení přeshraničního osvobození – doporučujeme situaci prověřit ještě před transakcí.
Potřebujete vyřešit daně své společnosti?
Prověříme účetní a daňové povinnosti, připravíme potřebná podání a nastavíme kalendář termínů pro daň z příjmů, DPH i mzdy.
Nejčastější otázky
Jaká je sazba daně z příjmů právnických osob v roce 2026?
Standardní sazba činí 21 %. Kvalifikované investiční fondy mohou použít 5% sazbu a na vybraná aktiva penzijních fondů se vztahuje 0% sazba.
Kolik daní zaplatí s.r.o. při rozdělení zisku?
V běžném domácím modelu společnost nejprve zaplatí 21 % z daňového základu a poté srazí 15 % z dividendy. Ze 100 Kč před zdaněním tak majiteli zůstane 67,15 Kč. Celková efektivní zátěž činí 32,85 %, pokud se neuplatní smluvní úleva nebo osvobození.
Kdy vzniká povinnost registrace k DPH?
Povinnost obvykle vzniká po překročení obratu 2 000 000 Kč nebo 2 536 500 Kč za kalendářní rok. Nižší limit zpravidla vede k plátcovství od následujícího roku, vyšší limit od následujícího dne. Přihlášku je obvykle nutné podat do 10 pracovních dnů.
Do kdy se podává daňové přiznání společnosti?
Základní lhůta činí tři měsíce po skončení zdaňovacího období. Za stanovených podmínek se může prodloužit na čtyři nebo šest měsíců.
Musí spící s.r.o. bez příjmů podávat přiznání?
Neaktivní společnost obvykle nadále plní účetní povinnosti, sestavuje závěrku a ukládá dokumenty do sbírky listin. Povinnost podat přiznání je třeba posoudit individuálně; samotná absence příjmů nestačí k automatickému závěru, že podání není nutné.
100 Kč − 21 % daň z příjmů = 79 Kč
79 Kč − 15 % srážková daň = 67,15 Kč
